Je fenomém přivtělených duší reálný?

27.08.2012 10:08

Každý máme jinou míru citlivosti, která nám umožňuje rozdílným způsobem vnímat jevy okolo nás. Někdo je schopen odečítat informace z neverbálních projevů, někdo prostě jen cítí sympatie nebo nesympatie k určitému jevu či člověku a jiný je naopak schopen odečítat i cizí myšlenky. Psychologové se nemohou shodnout na tom, nakolik je takovéto vnímání normální také proto, že existence některých jevů - jako je třeba existence minulých životů nebo andělských bytostí - nebyla dosud jasně prokázána a objasněna.

 

Lidé s jasnovidnými schopnostmi potvrzují na základě svých osobních zkušeností jak existenci andělů, tak i duší zemřelých, které jsou ochotni vnímat, a to buď vizuálně nebo jinak. Podle jejich svědectví se duše zemřelých dělí na ty, které po smrti bez problémů odchází do jiných sfér a na ty, které zůstávají z různých důvodů na zemi a nejsou schopny se od ní samy odpoutat. Jejich přítomnost může být blahodárná, pokud se jedná například o naše předky, kteří zde zůstávají, aby nám pomohli, nebo škodlivá, pokud se jedná o duše s nevyřešenými problémy a tendencí připoutávat se k živým lidem a vysávat z nich životní sílu. Běžné a svědecky doložené jsou třeba případy duší vázaných k místu, na kterém došlo k nějaké tragédii.

 

Běžně lidé jejich existenci nevnímají, přestože duše zemřelých na ně mohou mít velmi negativní vliv. Například člověk snažící se zbavit určité závislosti často bojuje nejen se svou závislostí, ale také s neviditelnými bytostmi-dušemi, které za života holdovaly stejné závislosti a skrze tělo dotyčného jsou schopné ji uspokojovat. Podrobněji o tom píše třeba Božena Koubová ve svých knihách Nesvobodné duše, U karmického soudu nebo Tajemství zbloudilých duší, kde také uvádí velmi účinné návody na jejich odvádění.

 

Někdy se člověk o existenci přivtělené duše ve své auře dozví poprvé od léčitele nebo psychotronika. Je pak na jen něm, zda bude věřit jeho jasnovidným schopnostem a nechá si duši odvést nebo ne. Bohužel je někdy tento proces zdlouhavý a rituál je třeba opakovat, protože ani přivtělení duše k člověku není náhoda. Někdy jsou důvody karmické, někdy je to proto, že přivtělená duše zůstává na světě z důvodu, který se blíží problémům, který právě řeší dotyčný člověk. Obecně platí, že duše se snadněji přivtělí k oslabenému člověku, který je buď nemocný, unavený nebo vystresovaný, což je podobné jako u oslabeného fyzického těla, které je snadno napadnutelné bacily.

 

Duše se však v člověku přivtělují v různých vrstvách a ne vždy je odborník schopen ji odvést. Pak je třeba, aby se dotyčný začal touto problematikou zabývat sám a naučil se pomoci sám sobě. Výhodou této cesty je postupné zvyšování citlivosti na duše a časem získaná schopnost je sám odvádět. Nevýhodou je to, že je člověk začne tak trochu přitahovat. Duše vycítí přítomnost člověka, který je schopen je vyvést z jejich neuspokojivé existence a začnou ho samy vyhledávat. I toto období je ale jen přechodné, než se člověk naučí se dobře chránit a udržovat se v natolik harmonickém stavu, aby byl vůči tomu imunní. Mostem pro přechod duše k člověku jsou negativní vibrace, které vznikají třeba sledováním negativních zpráv, práci na internetu, při rozrušení, vzteku nebo při pobytu na veřejných místech. Je třeba si dávat pozor i na lavičky, kde předtím seděli alkoholu holdující bezdomovci, a předem takové místo očistit, když na něm chceme strávit nějaký čas.

 

Dá se říct, že studováním různých metod odvádění člověk časem přijde na tu svou. Není to však jen mechanická práce. Existují totiž duše, které jsou k člověku přivtělené z karmických důvodů a provázejí nás po mnoho životů. Ty je možné odvést jen pravidelnou a dlouhodobou hlubokou modlitbou a postupnou očistou sebe sama. Pokud člověk pochopí důvod vzájemného připoutání a svůj podíl viny, duše většinou sama odejde. Dobře v tomto případě funguje například otčenáš.

 

 

Zvláštním případem jsou situace, kdy se člověk setká s někým, ke komu je připoutáno víc duší a během rozhovoru dojde k vytvoření jakési vazby, skrze kterou duše toho dotyčného přeskočí na vás jako blechy. Výsledkem takového rozhovoru je, že vy se cítíte pod psa, zatímco dotyčný pookřeje. Člověk si musí sice vytvořit dostatečnou ochranu, když jde mezi lidi, ale nemá smysl se při komunikaci s takovými lidmi poddávat strachu, protože strach je ideálním prostředím pro takovýto přenos. Lepším způsobem, jak předejít tomu, aby na nás někteří věšeli svoje problémy, odebírali z nás energii a předávali nám své přivtělené duše, je přehodnocení vztahu k nim a pochopení toho, proč nás osud svedl dohromady.

 

Možná, že se vám toto téma zdá příliš nereálné. Přiznám se, že i mně. Z vlastní zkušenosti však vím, že odvedení přivtělené duše dokáže způsobit, že se člověk během pár vteřin dostane z hlubokého stresu do absolutního klidu. A to je pro mě důkaz, že to funguje.

 

Iris Reeves